Vyústění pro ty, kdo se snažily "nalézt řešení".

Vyřešil to manžel způsobem, který mi jedna z vás radila hned na začátku, jen jsem ho nebyla schopna potvrdit bez něj. Volal mi totiž ve chvíli, kdy jsem plakala nad tím, že nebudu péct koláče, natrhla jsem si nohavici a nejde mi rozložit podvozek od kočárku () a získal tedy informaci, že přicházím o něco, na co jsem se těšila nejvíc za poslední rok. Zavolal své matce, dohodl s ní (no, spíš jí to oznámil), že si na příslušný víkend bere tříleťandu k sobě, a jmenoval se vrchním kočárkářem pro naši šestiměsíční. Pak nabídl tuhle variantu mým rodičům a zjistil, že v tom případě jsem nadšeně očekávána a všichni se moc těší. Večer mě spravil o výsledku. Takže je celkem klika, že jedna dočasně zhroucená ženská má naštěstí fajn a logicky jednajícího chlapa.