Jsem hodně mazlící máma - pořád zkoumám, jestli mají dost lásky (nedávno jsem se staršího zeptala, jestli si připadá dost mazlenej, překvapeně mi řekl, že o tom nikdy neuvažoval - tak jsem si vyvodila, že tím pádem asi je). taky jsem hodně demokratická, otevřená diskusi, ale když se na něčem usneseme "dobře, dokoukejte pohádku, ale pak ještě před večeří uklidíte", tak na tom neústupně trvám (prostě večeři nedostanou, dokud to nesplní - nesnáším chlapy, co nedrží slovo). No a ječím, když malej nekonečně kňourá a fňuká - vůbec nemám ráda hluk, tak se kvůli mně omezujou v decibelech