Přidat odpověď
Jedna moje švagrová si pořídila velké služebního značkového velmi drahého psa.
Roztomilé štěňátko, dospělec velikosti shetlandského ponyho, není zlý, ale je divoký, silný, totálně nevychovaný, protože ho nevychovávala, neunavitelný a zoufale hloupý.
Nemá ani obvyklé psí brzdy, z hravosti by sežral kus batolete a pak by mu to třeba i bylo líto.
Já jsem zvyklá, že mě většinou i ne moc vychovaný pes poslechne, ale tenhle ne, když jsem se pokoušela vylít mu perka z jeho obvyklé pozice mezi dveřmi do koupelny, kousl bez varování, ne moc, ale kousl.
Švagrové a tchýni pes samozřejmě připadá mimořádně inteligentní, roztomilý a jsou na něj hrdé, jaký má vyhraněný charakter.
Pes ale,když se mu podaří utéct, sundává cyklity z kol a žere exkrementy.
Švagrová se od tchýně odstěhovala ke chlapovi, ale psa tam nechala, asi ho chlap domů nechtěl, jaký div.
Asi nezbývá než čekat, až pes sežere tchýni.
Předchozí