Mám sedmiměsíčního kloučka. Je hodně zvědavej, učí se momentálně lízt, je to kliďas od přírody. Vydržel by na hrací dece klidně celej den sám. Sem tam si k němu sednu a hraju si s ním. Mám ale trochu výčitky svědomí, že se mu nevěnuju dost. Jak prostě skoro nebrečí, svádí mě to nechat ho na tý dece a dělat si svoji práci, kterou bych mohla dělat, když usne (jako až večer, přes den skoro nespí). Jak to bylo u vás? Co jste s takovými mrňaty dělaly?