Já už jsem expert na hraní si s mrnětem, se kterám nejde mnoho dělat. Náš pětiměsíční si konečně začal hrát sám a nevyžadovat mě u toho, musím teda být poblíž, aby mě viděl. Jinak byl dost náročný dítko vyžadující mou neustálou přítomnost a pozornost. Jako hrát si sám s hračkou zvládl brzy, ale prostě mě chtěl mít u toho. A nestačilo vedle něj jen sedět, muselo se na něj dívat, přesně vycítil, když jsem se začala věnovat něčemu jinému (časopis, notebook) a spustil velmi nespokojený protest. Začalo se to lepšit před měsícem, když zvládnul sám se obrátit na bříško.
Naše hry: hračka + vyluzování příslušných zvuků, vyprávění o dané hračce, různé pohyby (uklánění se, vrcení, chřastění, spouštění z výšky - to miluje, tancování, kroužení), podávám jí a v poslední chvíli uskočím / zkoumání obličeje (mého, skloním se nad ním a on mě otlapkává) / čaruju nad ním rukama - různé pohyby rukou a prsty, rád se na to kouká/ různé muchlování a lochtání / klasické blbiny - letadlo na rukách, zvedání do stropu, houpání na kolenou, zvedání a natřásání na mých ohnutých nohou, natřásání a poskakování v mé náruči / berany, berany, duc / paci, paci pacičky/ vařila myšička - toho ještě nebere / schovávání a dělání kuk / chodíme se na sebe koukat do zrcadla a natřásáme se před ním / hodně mu zpívám / chodíme po domě a zahradě a koukáme se na různé věci a já o nich vyprávím / koukáme na sebe a já papouškuju jeho zvuky/ houpání v hacce - klasický pohyb do stran, nahoru a dolů je na usnutí a jinak to nebere/ plazení po mámě - nově / vzácně, když už padám po celém dni na ústa - pustím na you tube animovanou písničku

a k tomu velkou část dne melu pantem, dokážu už vést několikaminutový monolog o tom, že kolem proletěla moucha...

Jednotlivý aktivity střídám s ponecháním dítěte sobě samému. Díkybohu se ten interval postupně pomalu prodlužuje, už zvládnu uvařit rychlý oběd, aniž bych co hvíli musela odskočit udělat na dítě budliky budliky.