No když ono se ale s abstraktnem jaksi dost špatně polemizuje.

To, že dá někdo přednost svému životu, dětem a partnerovi, to je snad normální, ne? Měl by je snad kvůli matce zavrhnout?

A nerozumím tomu "o matku je postaráno, ale chybí jí ten, koho milovala celý život nejvíce" v kontextu, že "se na ni nevykašlal".

Tak co teda ten nešťastník vlastně proved""? Nechodí za ní na návštěvu vůbec/dost často? Nevzal si ji k sobě domů?

"Osud mnoha matek, bez peněz ještě hrůznější. Nikdo tomu nechce věřit, pokud v té situaci není sám.."

To zní skoro jako by je shazovali ze skály.

"člověk má být připaven na všechno a má mít sílu žít svůj život - i sám... nespoléhat na nikoho.. zařídit se podle toho."

Tak na jednu stranu je snad jasný, že normální člověk se v tomhle směru víceméně snaží spoléhat sám na sebe, dokud to jen trochu jde, a na druhou stranu může nastat x situací, kdy se prostě bez pomoci těch druhých neobejde, a může to být třeba sestřička ve špitále, co mu bude utírat zadek.

Já pořád na tom, co píšeš, nevidím nic hrůzného. Lidské umírání je bohužel osamělé a smutné skoro vždycky a není na tom vcelku nic k divení.