Jsem v podobné situaci. Taky jsem od tchánů utekla, tchán mě i s dětmi bezdůvodně vyhodil. Odešla jsem do bytu, manžel s těžkým srdcem za mnou. Po baráku se mu stýská, plánuje tam svoji budoucnost. Ale já mám z toho domu, ač je to palác, hrůzu, je to pro mě strašné místo spojené se stresem, nemám to tam ráda. Tohle mám prostě v hlavě zablokované. Tchýně bohužel co nevidět ovdoví, což jí samozřejmě nepřeju a vím, že přijde na přetřes náš návrat do domu hrůzy. Podvědomě vím, že by to byla strašná chyba a cítím, že dobře je mi na neutrální půdě. Nervy u tchánů mi nenávratně poškodily zdraví a tobě radím to samé, nenech si zničit zbytek zdraví s bláznivou babiznou. Peníze nepeníze, zdraví máš jen jedno. Dřív nebo později tvůj stres a podlomená psychika začou somatizovat. Nevracej se tam a hledej jiné řešení! Bohužel ti neporadím jaké...