Moje rada je: člověk nemusí vidět všechno, i když ho to baví a zajímá. Ani si nemusí odpírat úplně všechno. Pustit si televizi jen občas, případně si to důležité nahrát na video a pustit v době, kdy dítě spí, nebo ho zabaví tatínek, nebo je s tatínkem venku.

Já jsem v době malého miminka koukala každý den v době odpoledního spánku na "Hvězdnou bránu", líbilo se mi koukat na "To je vražda napsala", každý den dávali k večeru "StarTrek". A večer nějaký film, když (pokud) už spala. A právě kvůli Elišce jsem si říkala, že bych měla televizi omezit, ale připadala jsem si jako závislák. Také pro mě to byla relaxace.

Pak naštěstí přestali tyhle seriály dávat a já jsem si dala velký pozor, abych nezačala tolik dalších. I když mi opravdu dost scházely. Večer jsem ještě koukala skoro každý den.

Manžel bohužel pouští zprávy a po nich nechá televizi puštěnou. Často dokáže pustit televizi a po chvíli od ní odejít, když ho to nebaví, nebo sedí u internetu a televizi nevnímá. A já chuděra jdu kolem a hned se zakoukám, i když je to sebevětší kravina. Tak jsem zavedla taktiku: když přijdu k zapnuté televizi s mnou nevybraným pořadem, zeptám se: "Koukáš se na to?" Když se manžel nekouká, jeden z nás tu televizi hned vypne.

A nějak se přihodilo, že přes den vlastně ani nepomyslím na televizi a často si ani nevzpomenu večer. Dívám se každý den do televizního programu a vybírám si. Většinou mám dojem, že ani nic pro mě nedávají. Jako rodina jsme koukali po nedělích na "Cirkus Humberto". Jinak nemůžu říct, že koukám na televizi málo, ale aspoň můžu prohlásit, že nekoukám moc. A sama si (kromě večerníčku) televizi pustím tak jednou za měsíc.

Myslím si, že pro Elišku jsou fajn filmy o dětech a o zvířátkách, ale musíme koukat s ní, protože nešťastné situace hodně prožívá (i ve večerníčku) a potřebuje uklidňovat. A proto pro nás ani nepovažuji televizi za zlo. Eliška ví, že kdo hodně kouká na televizi a nic nedělá, ten hloupne.

Občas k nám přijde někdo nabízet program kabelové televize, a já vždycky odmítám, že i na ty čtyři programy člověk kouká víc, než by chtěl, natožpak aby si ještě k nim pořizoval další.

Ovšem dneska je televize plná násilí a bohužel platí pravidlo "čím krvavější, tím lepší". Když Vladimír Železný kdysi prohlásil, že seriál Milénium předběhl svou dobu, vstaly mi vlasy hrůzou na hlavě, co nás diváky ještě čeká v budoucnosti. Milénium bylo o detektivovi, který občas vídal záblesky pohledů očima vraha nebo oběti. Pečení lidí zaživa v průmyslové mikrovlnce, vyvolávání co největšího děsu v oběti před smrtí, to byly v tom seriálu obvyklé náměty vyšetřování.

Přiznávám, že sama se výjimečně kouknu i na krvavý film (Gladiátor, Vikingové,...), ale co je moc, to je příliš. A když si ředitel televize myslí a oceňuje, že naše televizní budoucnost je utopená v krvi...

Já sama mám nejraději romantické komedie - je to kýč, ale aspoň je veselý a probouzí lepší emoce než krváky. Jenom mi od prvního těhotenství často proudem slzí oči, ... Ach jo!