Džungaráka jsme měli, holka se s ním hodně mazlila. Když přišla k akvárku, zaťukala na sklo a měla připravenou dobrůtku (miloval jahody, jetel, pampelišku, nepohrdnul ani mrkvičkou nebo lístkem salátku) a na to ho nalákala na ruku. Během 2 - 3 dní jak zaťukala, tak se hrnul venz hnízda a na ruku, aby dostal mlsek....
Volně jsme ho nechali jen, když jsme si s ním hráli, jinak jsem se bála, že bychom ho zašlápli, nebo skřípli dveřma... Ale jak byl naučen na to ťukání, tak prostě jsme zaťukali prsty na sklo a on přiběhl pro dobrotu i když byl venku.
Taky se stalo, že ho holka nezavřela a on utekl a na volání (ťukání) nepřišel. Tak jsme dali večer do kýble na dno nějaké mlsky (už nevím co, je to skoro 15 let - tuším, že snad sýr, aby to vonělo a jahodu) a ke kýblu přisunuli vál na nudle (opřený dole o podlahu a nahoře o ten kýbl). Po ploše válu jsme dali něco k jídlu, co ho mělo dovést nahoru (pozor, jen trošičku, aby se nenažral "cestou") a šli jsme spát. Ráno byl Čiperka v kýbli .
Jo a kolotoč měl, ale na noc jsem akvárko odnášela do předsíně, protože drandil tak, že se nedalo spát
Simča