Přidat odpověď
Hokkaid, to jsem zkoušela, ale zrovna u mého emočně nevyspělého syna je to cesta do pekla, začne ječet, mlátit kolem sebe a odmítne mluvit už vůbec. A když mi nadšeně vypráví, co dělali na táboře, tak mu prostě nemůžu skákat do řeči a opravovat ho. Jediné co můžu, je říct mu, ať zpomalí, že mu nerozumím, případně se mu upřeně dívat do očí a bezhlasně artikulovat chybná slova, a on si to uvědomí a začne se (někdy) snažit. Ale nic to nemění na tom, že ty hlásky prostě nedokáže správně vyvodit.
Předchozí