Naši Italové jezdí na bůček do největších pajzlů a syrový bůček si vozí domů, prý ho v takové podobě neznají a strašně jim chutná. Ovšem, když začínali asi před 20 lety jezdit, tak si vozili i vlastní vodu, měli pocit, že tu neexistuje civilizace.
Jedná se o obchodní partnery, střídají se různí lidé, majitelé větších firem. Není to jedna rodina, která by měla svoje chutě.