Dítě se vyvíjí, mění. Nic nemusí zůstat takové, jaké se na začátku zdá být.
Znám pár dětí s ADHD, které se v pubertě zklidnily a v dospělosti bys neřekla, že někdy měly problém.
Sama mám syna s AS, v jeho pěti letech bych nevěřila, že ve dvanácti bude samostatný, úspěšný, bezproblémový.

Ke změně k lepšímu se dá dojít různými cestami, je dobré nevzdávat to a hledat. A v průběhu hledání vykašlat se na škatulky a brát lidi (děti) takové jaké jsou.