Monty, tady nejde o tebe a o to, co to ne/přináší tobě, ty mně v tuhle chvíli nezajímáš, mně zajímá tvoje matka a bez toho, aby ses přestala zajímat o to, co to dělá s tebou, ale s tvou matkou, to jednoduše nepochopíš.

Pro ni je to "věčná pravda", jistota a opora, jen to trošku zadrhává v jejím nepochopení, že pro vás nikoliv.

Dá se změnit tvoje vnímání matky, jako věčné prudičky, taky ji můžeš přestat provokovat tím, že jí servíruješ svůj život na stříbrném podnose, aby měla vynikající rozhled přes tvé "chyby". Taky nemusí ani matka vědět o každém tvém hnutí.

Ber to tak, jak to je, takoví provokatéři a nekonvenční bytosti nejsou všeobecně, většinově a s nadšením všude přijímány, milovány a vítány takové, jaké jsou. Tak to je a musíš to unést, případně tu "pravdu" o sobě, trošku poupravit - i vůči matce. Navíc, přátele si případně vybereš, na ostatní se vykašleš, ale matka má vždy výsostné postavení královny, protože je jen jedna.