Přidat odpověď
Mám to stejně se synem (5,5r.). Do tří let byl schopný se s kdejakým zvířetem pusinkovat (bydlíme na vesnici). Pak jednou na procházce na něj skočil pes, který byl větší než můj syn. Asi si chtěl taky hrát, ale syna porazil. Od té doby má panickou hrůzu ze psů. I když třeba jedeme na kole, zastaví před plotem, kde ví, že mají psa a jezdíme tak, že já jedu podél plotu, on až vedle mě. Prostě ho kryju. Nebo ho vezmu do náruče a přenesu. Nijak to nelámu. Tento strach se nedá překonat jen tak. A moc nevěřím tomu, že vlastní pejsek by mu v tom pomohl. Myslím si, že strach z cizích psů už bude mít pořád. On se teď bojí i kočky, včely atd. Panikaří. Ale to věřím, že "věkem" odezní samo. Ale ten strach ze psů si asi potáhne životem. Ve školce jsem to napsala do papíru, úči to vědí, při procházce se sám schová v kolektivu.
Předchozí