V zasade nejsme ve pri, ja taky povazuju za pravdepodobne, ze sexualni orientace je dana. Ale soucasne si myslim, ze u vetsiny lidi ma pomerne siroke mantinely, v nichz se lze pohybovat a hledat osobnostne a spolecensky prijatelnou realizaci. Pro tohle hledani urcite existuji vhodnejsi terminy nez lecba, ale reaguju primarne na Eliii, ktera tento termin pouzila.
Tohle tema je docela dulezite, kdybych byl napriklad pedofil nebo sadista, tak bych mel asi dost zasadni dilema, jestli sexualitu potlacovat (jake jsou vubec metody, uklidnujici leky?, kastrace?) nebo usmernovat pomoci predstav nebo nejakeho kresleneho ztvarneni a doufat, ze to zvladnu a nezklouznu k delikventnimu jednani.
Mimochodem, tvoje formulace jednoznačně odmítám kecy o "léčitelnosti" homosexuality ukazuje na to, ze se nevede racionalni debata, ale spis se uvtrzuje prijeti homosexuality majoritou. Nic proti, asi je to potreba, nicmene tema lecby homosexuality (ve smyslu upravy projevu, ne zmeny orientace) tu zustava, byt bude minoritni i mezi homosexualni minoritou.
Za dulezitejsi ostatne povazuju, aby se majorita naucila rozlisovat pedofilni orientaci a pedofilni jednani a zacala to prvni akceptovat. O homosexualy tu az tak neslo.