Díky Antheo,

vážím si toho, že jsi to dokázala tak pěkně a lidsky napsat. Dneska jsem se po týdnu vybalování se z krabic vyhrabala s dětmi na výlet vlakem a tamvají, zaplavali jsme si a strašně jsem se uvolnila. Nevidím věci už tak tragicky. Taky mi napsala Winky, co mužeme tak shruba očekávat a od toho budu stanovovat svoje podmínky. Tak trochu, už díky ní, začínám tušit, co nás možná čeká.

Je to otázka, co si vybavíš, když se řekne Čína a život v ní? ...a druhá věc je realita běžného života matky.

Věci se nemají tak jednostranně jako to možná vyznívá.

Nejsem rozhodnutá co budu dělat, ale bojkotovat to nechci, stanovím podmínky za kterých jsem ochotná tam jít.