Ahoj Zdeňko
S tykáním a vykáním je to vždycky těžké.
Protože jsme s mým manželem dlouholetí spolužáci, jeho maminhka mi vždycky tykala. Zato s tátou to bylo horší. Já jsem na to nechtěla nějak tlačit a on je takový podivín, takže ani po svatbě jsme si nezačali oficiálně tykat. Ale osvědčilo se mi, když jsem se čas od času při nějakém rozhovoru na příjemné téma "přeřekla" a po zhruba 4 návštěvách jsme se při oslavě jeho narozenin domluvili, že si tedy tykat budeme i oficiálně. A teď už nám to tykání nepřipadá tak složité.
Přeji hodně úspěchů a neboj se udělat sama ten první krok. Třeba na to čeká i Tvoje tchyňka.
Maruška