Tak nevím, jestli to máte některá taky tak...
Mám doma moc hodnýho, ale citlivýho kluka, do školky chodí od tří let, občas se slzičkama, ale zvládal to vždy vcelku dobře. Jen prostě kdyby si mohl vybrat, tak je raději celé ty roky doma. Stačí mu o 4 roky starší ségra, která se do školy pravidelně každý rok naopak hrooozně těší.
Teď o prázdninách jsem ho připravovala na to, že už bude ve třídě jeden z nejstarších ( je srpen 2007 ), ve třídě bude většina nových tříleťáků, o které budou mít paní učitelky větší starost.A že by jim měl spíš pomáhat.
A on mi tady teď brečí, že mu není dobře, že bude nemocný a tudíž v pondělí nikam nemůže:(
Se z něj picnu, až já ho tam dovlíknu, tak možná při pohledu na jeho slzy přestanou brečet i ti noví malí prcci...