No asi pohovořit. Bez ohledu na to, jak nevstřícně a nechápavě se bude tvářit, mu nějak humánně objasnit, že si pak připadám jak matrace, jak by se to líbilo jemu v opačné situaci a že pokud mě chce mít vedle sebe, prostě musí respektovat, že bla bla bla - doplň vlastní myšlenky. Můj muž se většinou tváří, že neslyší, ovšem stopy to v něm zanechá, snaží se mým připomínkám vyhovět.