NE. Neverila bych , ze se nam narodi "hyperaktivni a taaak narocne dite, kdyz jsme my byli "hodne" deti ). Prvni rok jenom rvalo, blinkalo, pak porad utikalo, valelo se vzteky po zemi, do toho manzel porad v praci, hlidani zadne, spoustu jinych starosti, o nejake praci pri rd jsem si mohla nechat zdat, protoze by st. dite vyloucili ze vsech zarizeni..., pak se narodilo druhe, netusila jsem, ze budu mesic co mesic zazivat strach, kdyz se mi dite dusi, ze se bude tak hrozne bat cizich lidi a deti, ze jsem ji mela porad nalepenou na sobe a do toho problemy se starsim. Suma sumarum, jak jsem nekde jednou cetla, "materstvi je uzasna vec, pokud na ni neni clovek s partnerem sam"