Přidat odpověď
Jako matka holčičky - hukla bych (třeba jen z lavičky) na dceru, že tohle se nedělá, pokud by se to opakovalo, zakročila bych i fyzicky (chytla ji za ruku odvedla ji z hřiště, řekla jí, že jestli bude děti bít, půjdeme z hřiště domů...
Jako matka uhozeného chlapečka, bych řekla synovi, že to přeci tak velká rána nebyla a holčičce aby syna nebila. Že to není pěkné (pokud by její matka nereagovala). Pokud by se to opakovalo, odešla bych se synem z hřiště s vysvětlením, že se zlými dětmi si přece nebudeme hrát a šla bych třeba na jiné hřiště.
Pokud jsou na hřišti opravdu zlé děti, kterých si rodiče nevšímají odcházíme - nehodlám vychovávat cizí děti, nehodlám nechat ubližovat tomu svému a nehodlám ho učit a navádět k násilí.
Pokud se omylem, náhodou nebo i ze zlosti, ale jednou stane něco zlého, nic se neděje, pokud děti poslechnou rodiče (nebo mě) a přestanou to dělat.
Pokud někdo ubližuje mému dítěti nenechám ho - i když je to cizí dítko upozorním ho na to, že se to nedělá, případně fyzicky zasáhnu (chytím za ruku, která bije, hází písek, odstrčím nohu, která chce kopnout nebo odnesu svoje dítě).
Ale pokud je agresorem můj syn (je mu rok a půl, tak zkouší co se dá), velmi rázně mu vysvětlím, že takhle tedy ne. Já si na rozdíl od jiných maminek dávám na svoje dítě pozor a snažím se jej vychovávat tak, aby nikomu neubližoval.
Předchozí