Přidat odpověď
Geniální dítě (po všech stránkách, tedy i té sociální), udělá "pá pá", nasadí úsměv číslo 4, a myslí si "to je fajn, že mají všichni radost". Že by nemělo problém s "ahoj" se dozví dospělí až později, když jim samo poví, že "pá pá" jim dělá jen pro radost (rádo). Babičce klidně "pápáuje" do tří-čtyř let, a pak volně ze dne na den přejde do společenských debat o vkusu sousedky (babiččiny) a (ne)promyšlenosti sítě MHD, jelikož jakmile babička zjistí, že s vnukem lze plkat o čemkoli, dělá jí radost zase pro změnu toto.
Předchozí