no, osobně se k tomu přikláním taky
můj synek to má jasně po mě
a ještě taky krevní skupinu.... jinak je to totiž celej tatínek
Nicméně fakt je, že můj muž taky v 5-ti letech četl a psal a taky má výbornou paměť.
Tchýně (učitelka) nicméně tvrdí, že náš syn, její vnuk, fakt není žádný průměr (ona ho tedy nekriticky zbožňuje, to je fakt) ale v podstatě celá rodina se shoduje na tom, že on není průměrnýse jen tak nevidí....
I manželova sestřenice, která má 2 holčičky, mladší je stejně stará s mým synkem, říkala, když ho v 18-ti měs viděla a on jí předváděl ty čísla a abecedu a vlastně ještě ani pořádně nemluvil, že nevidět to na vlastní oči, že tomu neuvěří...
Ale teď vážněji: opět moje vyčteninky - před cca rokem jsem četla článek, kde nějaká paní z Mensy, mluvila o IQ a vysvětlovala principy dědičnosti - že prý dědičnost v tomto případě nehraje až takovou roli. Prý má IQ všeobecně tendenci směřovat k průměru, tedy dva mimořádně nadaní jedinci budou mít potomka s IQ spíše nižším, než mají oni sami a stejně tak je prý i velmi pravděpodobné, 2 lidi s IQ dejme tomu 100 budou mít dítko, které je na tom lépe, než oni sami....
Moc pěkně to tam vysvělovala- něco jako zachování druhu - že příroda potřebuje mít spíše spoustu jedinců v průměru, než aby to IQ v populaci lítalo nahoru a dolů, to je pak na houby vzhledem k přežití...
Znělo to dost logicky.
Tohle mě velmi zaujalo, musím tedy říct...