U nás to tak bylo. Jenže té nejmladší to teď násobně vynahrazuju, protože kluci si už na kroužky dojedou dávno sami, kdežto ona toho "musí" tolik, že by to bez mámy taxikáře nezvládala. Prostě na ty malé časem taky dojde.
A když kluci ještě jako mrňousi chodili plavat, taky jsme pobíhaly s malou kolem stadionu, nebo když bylo jó hnusně, tak jsme si před šatnou četly - a nijak jí to nevadilo. Hrály jsme tam na takové zídce "Myšičko myš" a dodnes (je jí deset), když takovou zídku vidí, tak na mě určitě za ní vyjukne a volá "Myšičko myš..."