Jaký smysl má se předhánět, kdo na tom byl před 40 lety ještě hůř???
V první třídě je každé dítě navíc hodně cítit, kolem dvaceti, dvaadvaceti dobrý, nad pětadvacet sbohem individuální přístupe, ve třiceti dětech už blbý.
Nebo si fakt všichni myslíme, že když my jsme za Husáka přežili třídy o 36 dětech, tak je dobré, aby to naše děti měly stejně?
(Já si pamatuju, jaký to v tak velký třídě bylo utrpení... nudila jsem se k smrti...)