U nás je to stejný, ale plánovač je manžel. Když s dětmi už půl hodiny čekáme oblečení přede dveřmi, tak on je v plánování půlky trasy. A to jsem předtím vyprala, navařila, nachystala svačiny, nabalila oblečení, zkontrolovala kola ... Někdy je dám i na střechu. Bleee. Nesnáším vyjíždět na výlet v poledne a hledat hned hospodu na jídlo. A na dovolené je to pro mě taky utrpení být ještě v deset na pokoji. Ale snažím se to poslední dobou (fakt se moooooc snažím, je to utrpení ), že to tak prostě nemá každý, že výlety jsou na pohodu a tak. Jenže na druhou stranu jak chce člověk něco vidět, když vyrazí v poledne?
Přeji hodně trpělivosti