Já mám teda spíše pohodu, protože mám jen jednoho prvňáka, k tomu tedy práci na plný úvazek. Na tvém místě bych vynechala to každodenní vaření, to by mě ubíjelo. Já vařím docela ráda, ale o víkendu, když mám čas a klid. Přes týden se dítě stravuje ve škole a my chodíme v práci na meníčka. Ve školce jsme vozili dítě na dva kroužky, teď jsme nechali mimoškolní jen jeden a další má v rámci družiny, což je taky pomoc. Ale tím, že chodím do práce na plný úvazek, tak se musí zapojit manžel, odpoledne je na něm, aby vyzvedl, koupil chleba, udělal svačinu, dal prádlo do pračky a tak. Pravda je, že když byl pár dní služebně pryč, byla jsem taky uštvaná, protože jsem nestíhala zároveň práci a vyzvedávat dítě, babičky máme bohužel daleko.