Hodně dobrých rad už tu padlo, zvolni, zpomal, nadechni se zhluboka a dělej si radost něčím malým každý den.
RA se skutečně zhoršuje se stresem a tvůj život není teď nic jiného než jeden velký stres.
Dcery pubertu budeš muset asi přežít a vydržet, jako hodně jiných rodičů, ale nějakým způsobem budeš muset dceru i manžela přimět k pomoci s domácností. Už nebudeš ten tahoun, co všechno zastane a ještě k tomu s úsměvem a rozdává všude okolo sebe dobrou náladu. Čím dříve začneš sama sebe vidět v novém světle a přiznáš si, že jsi nemocná a potřebuješ pomoc, tím dříve se ti uleví.
Hodně by mě mrzela ta manželova ne-podpora, ale ani to není něco, co teď vyřešíš, on se bude muset se změnami popasovat sám. Dělej si programově dobrou náladu maličkostmi, nejen dokončeným studiem.
Myšlenky na nebytí napadnou snad každého v těžké situaci, ale je to zbabělé řešení.
Piš sem dál. To taky pomáhá.