Alixo, to je strašné a bohužel moc čerstvé. Smrt maminky nikdy nepřebolí, zvlášť tahle,ale slibuju ti, že takhle šílené a bolestivé a k zbláznění to nebude pořád. Není to fráze,ale čas setře ty hrany a zbyde "jen"smutek.

Mám za sebou taky hroznou zkušenost, pomáhalo mi, že jsme s manželem fungovali jako automaty, neplánovali,co bude v úterý,žili ze dne na den.Rozložili jsme gauč a spali všichni na jedné kupě a samozřejmě nám všem moc pomohlo se obrátit na odborníka. Psychiatra a zároveň psycholog se věnoval mě, chodili jsme kvůli mě,ale on tak šikovně a nenápadně vtáhl do těch sezení i manžela (jako abych tam prý nebyla sama) a najednou jsem si všimla, že to působí i na něj (a na mě samozřejmě taky).

Držím se