~:-Arsi, klobouk dolů. No ve mě se taky vaří fakt, že nebudu po škole žádný doktor práv ani medicíny, kde to odříkání a případné konflikty doma rozhodně stojí za ten výsledek. Takže - vysoká hypoteticky na sklad, s tím, že když se pak takové místo vyskytne, můžu se o něj ucházet.
U mě je důvod nejen zájem o ten obor, ale taky skutečnost, že ve státě, který absolutně zdevalvoval maturity a pustil na VŠ často i lidi s IQ téměř houpacího koně by se mi taky mohlo za pár let stát, že se jako maturant vůbec nechytnu, přestože praxi v původním oboru mám, ale je prostě málo práce a na titul Bc. se začíná hodně slyšet, matura bude nic.
Nerada bych jednou zjistila, že mám ještě 15-20 let do důchodu a nemám šanci chytnout se na slušnějším místě jen proto, že jsem středoškolák a to už bude bráno snad jako vyúčák kdysi.
Bc. prostě nebude zaručovat nic, ale nebudu mít alespoň handicap "jen" matury v porovnání s dětmi bez nulové praxe, které teprve s Bc lezou ze škol.
Takže asi tak, no v časech před dítětem bych tohle okolo vůbec neřešila a studovala i tak, bez ohledu na to, jestli nakonec bude návratnost. Teď mě prostě brzdí ohledy na rodinu i nechuť k domácím konfliktům.