Táhnu to takhle už pátý rok, ale musím se přiznat, že při představě, že mi v pátek začíná ZS posledního ročníku, mi je fyzicky nevolno.
Pracuju na plný úvazek, letos k tomu prvňák a prvák na střední a na moje studium se pohlíží jako na můj koníček, kterým bych neměla obtěžovat rodinu. Takže se učím po nocích, a to doslova.

Bakaláře jsem udělala s červeným diplomem, za celé tři roky jsem měla jen jedno B. Když jsem chtěla ukázat diplom manželovi, tak mi řekl, že ho to nezajímá. Na promoci jsem ani nešla, protože bych tam byla jako kůl v plotě.
Už když jsem se hlásila na bakaláře, tak prohlásil, že jestli to udělám, tak podá žádost o rozvod. Teď jsem skoro u cíle magisterského, žádost sice nepodal, ale postoj je stále odmítavý.

Jako jo, dítě odvede a vyzvedne ze školky, letos už školy, ve čtvrtek jde na rodičák (u staršího nebyl celých 9 let ani jednou), ale tím to končí.