Pilar, předně k tomu tématu o odstěhování z vesnice: to byla provokace, zakladatelka to podle mě nemyslela vážně, téma i další reakce byly formulovány záměrně kontroverzně, nepůsobilo to ani trochu autenticky. I když určitě některé myšlenky z toho tématu jsou reálné a lidé podobně uvažují.

A ta výchova k ne-naivitě, to je těžká věc, pokud jsou děti povahově podobné, jako ty, a navíc mají na očích tvůj příklad. Přístup k životu má člověk hodně v sobě, výchova ho ovlivňuje jen zčásti. Z mých dvou dětí je jedno také dost naivní nebo řekněme přímé, uvažuje velmi nezáludně a hodnotí tak i svět, takže přestože je velice inteligentní, dá se snadno "opít rohlíkem". Druhé dítě je absolutně racionální, sociálně zdatné a nikdo si na něj nepřijde. (Přitom jsou to vlastní sourozenci se stejnou výchovou.)
Oni se ti nezáludní jedinci postupem let otrkají a naučí rozeznávat a správně hodnotit různé situace, takříkajíc "život je naučí". Myslím, že to, co je učíš, je v pořádku, ono jim to bude déle trvat a nejspíš se budou muset i párkrát spálit na vlastní kůži, než se náležitě zorientují.