My samozřejmě vysvětlovali, zabavovali, mazlili, drželi za ruku do úplného usnutí a dokud jsme sami nešli spát, tak jsme mu palec z pusy vyndavali. Budíka v pravidelných intervalech jsme si ale fakt nedávali, takže ráno měl syn vždy palec v puse. Jen mi přišlo zajímavé jeho vyjádření, že radši tu hnusnou chuť ocucá, tak jsem to sem napsala. Nečekala jsem, že touha po palci bude tak silná.