já jsem naštěstí zažila jen odvárek, za který jsem vděčná. Zdálo se mi o mrtvé babičce, jak hrozně vítá druhou babičku, tehdy živou, že stojí uprostřed kruhu lidí, bylo jich fakt plno. Všichni jásali a zpívali a babičky v tom kruhu se vítaly a tančily. Vůbec ten tanec nebyl nějaký groteskní, přestože první babička umřela v 84 a druhá chodila léta o berlích a umřela v 77. Byl to krásný sen, jen mě pak mrzelo, že jsem nechodila víc k babičce, dokud žila. Hned druhý den jsem šla k té živé babičce, byla jsem u ní celý den, bylo u ní vždycky moc dobře. A za 2 dny umřela. Teď vím, že mě mrtvá babička poslala se rozloučit. A vím, že jim je krásně