Znáte tuto knížku? Četli jste ji a co jí říkáte? Ztotožňujete se s přístupem paní Aldortové?
Pro mě zde byla spousta cenných a zajímavých myšlenek a rad k inspiraci - metodika S.A.L.V.E., nezachraňování dítěte od jeho emocí a frustrace, uznání opravdovosti jeho pocitů. Ale to je tak asi všechno. Jinak v knize není prezentována výchova, ale "cochcárna" - dítě si smí a má dělat co chce, rodiče musejí pracovat především na sobě, aby jakékoli chování dítěte unesli. Zároveň se očekává, že s vyspíváním se ničím a nikým k ničemu nenucené dítě bude měnit v malého génia, automaticky se správně chovajícího a mimořádně vyspělého. V USA je tento přístup asi možný - rodiny tam často mají najaté chůvy, au-pairky, hospodyně, takže co se týče provozu domácnosti nemusí své potomky ani minimálně zatěžovat, děti mohou být vzdělávány doma,a rodiče si své vyčerpání z náročných potomků, frustraci a strach (tedy "své" potřeby) řeší s terapeutem, který je kdykoli k dispozici alespoň na telefonu.