Synovi byl rok a půl-dva a prostě nesnášel když měl chvíli čekat, i když šl o pár minut, chtěl v tom krámě běhat, ale to se zas nelíbilo postsocialistickým prodavačkám. Dcera je mladší, s tou jsem už nakupovala v supermarketech, mohla sedět v kočárku a žmoulat si půlku rohlíku (kterej jsem zaplatila), a taky byla mnohem klidnější a nakupování ji bavilo.