Báro,
ale tohle by opravdu nemělo být na rodičích, aby vysvětlovali, co a jak se má dělat....od toho tu ta speciální pedagogika jako obor je a pedagog je natolik inteligentní člověk, aby si své obzory rozšiřoval.....Nejde o to, aby každá učitelka uměla diagnostikovat a pracovat s každým, ale aby věděla, o čem je řeč, v čem je základ problému...a o tom, jak postupovat, se poradila třeba v té PPP nebo SPC.....
Tohle není o tom, jestli to někoho zajímá....tohle je o tom, že v současné době už je pro pedagoga nutné, aby alespoň ty základní pojmy znal, jinak se nehneme z místa....
Pak to právě dopadne tak, že dostane odklad dítě, které ho nepotřebuje, protože přeci když neumí mluvit, jak se má naučit číst a psát, že jo....a co má co osmileté dítě dělat scény a vyvádět kvůli tomu, že mu někdo hrábl do penálu nebo ho učitelka nevyvolala, i když byl na řadě...hezky srovnat do latě, pořádný výprask a on se naučí, jak se má chovat....tohle prostě ne, rodiče nemusí vždy trknout, že je něco v nepořádku, některé záležitosti se často projeví právě až ve větším kolektivu a těžko budou řešit za učitele jeho nschopnost zvládnout situace, u kterých rodič není přítomný....
Ostatně, o cukrovce nebo epilepsii také učitee nikdo poučovat nemusí, vědí, o co jde, a to tyto nemoci proces učení ovlivňují minimálně....tak proč by neměli vědět o tom, co se jejich práce bezprostředně týká?