Je to smutný příběh, ale podstata není v tom, že ženský kouřily, nýbrž v tom, že byly natvrdlé, srážka s blbcem je srážka s blbcem bez ohledu na nářadí.

Jinak tedy já bývám konfrontována s opačnými stavy, kdy maminka vybere zlatíčku pěkné místo u akvárka (kuřácké, vedle mě, přijde po mně, která v tu chvíli kouří), byť má volný celý nekuřák (není tam akvárko, ale je tam moc hezkej vyřezávanej tygřík asi 3 metry) a také celou nekuřáckou zahrádku. (Plzeň - Zlatý drak). To je potom otázka, kdo je hulvát.
Osobně si cíčko nikdy nedám v blízkosti dětí a mívám problém i když sedím s nekuřákem. A to ne, že bych se bála, že někdo z nich do 5 minut umře na plicní či jinou chorobu, ale protikuřácká hysterie mě už také dostala a necítila bych se prostě ok. I když to cigáro(jedno, náhodné a pasivní) fakt nikoho nezabíjí a ty malé děti ještě ani neví, že říkali v telce, jak to smrdí, takže mu to nesmrdí:)