Můj syn měl to samé ještě loni (kdy byl také v první třídě), ale protože to znám u sebe, co to je držet špatně tužku - nemůžu psát ani propiskou, protože po hodině psaní mi upadává ruka, na základce jsem si toho vůbec nevšimla, ale na SŠ a VŠ to byl boj o přežití ruky. Pak jsem se vrátila ke psaní perem a od té doby píšu jen tím, nedá se jím rýt, nedá se tak strašně křečovitě držet atd.

Se synem jsem od čtyř let chodila na kurz grafomotoriky, měl různé pomůcky, správně se ale držel naučit tužku až během letošních prázdnin, kdy mu bylo 7. Je to běh na dlouhou trať - někdy. A byla jsem tehdy vděčná paní učitelce ze školky, že mě na to upozornila. Nechápu, co na tom matce může hýbnout žlučí.