Leonko, a proč máš pocit, že ženská, která je vdaná a má dítě, tohle nikdy nezažila, nechápe a nepřeje, nebo dokonce ještě snad závidí. Zažila jsem a chápu, právě proto jsem ti napsala to, co jsem napsala. Nikdo ti tu nepíše, že jsi amorální potvora, většina lidí píše "mysli" - protože situace, kterou jsi popsala vypadá jako vystřižená z laciné harlekýnky - stokrát omletá, stokrát známá, pořád stejná...a přesto si čtenářka myslí, že právě teď se mění svět a jde kolem ní láska života, čistá, úžasná - navíc v balení chlapa, který je téměř bezchybný. Není...a až si najde jinou a tentokrát třeba o 20 let mladší milenku, bude jí vysvětlovat, jak má doma tu ženskou, kvůli které opustil svou původně dobrou ženu a dítě, zničil si život, ona mu porodila dítě, které už nechtěl, protože jedno má...a jenom ta nová, současná dívčina že jistě bude mít pochopení. Věř mi, že to je pravděpodobnější, než představa "a žili šťastně až do smrti". Klidně si užij to, že jsi milenka zabezpečeného chlapa, ale nepředpokládej, že to, co ti tvoje zamilovanost maluje na růžovo, růžovým taky je a zůstane...protože to s velkou pravděpodobností bude ošklivé prozření.