Nemám vymodlené děti , ovšem chtěné a tři a přesto se o ně bojím , do teď se na ně chodím dívat a zkouším jestli dýchají (totéž dělá manžel) , zdají se mi šílené sny , všude je hlídám jako ostříž, a přesto si myslím , že hysterická nejsem, jen děsně opatrná. Když jsem měla první dceru ve 22 letech nebála jsem se tolik, věkem se to bohužel horší