Přidat odpověď
Zkusím ti to vysvětlit na příkladu svýho syna.
On mne taky dost často obviňuje z toho, že s ním "nesdílím" jeho emoce.
Jenže já nemůžu sdílet jeho naštvání, když ve svým nepořádku v pokoji nemůže něco najít, protože se mne to netýká. Já tu emoci vidím a můžu mu max. poradit, co s ní, ale nebudu se vztekat s ním.
Stejně tak v partnerství, když přijde chlap naštvanej z práce nebudu společně s ním nadávat na šéfa, ale můžu mu udělat kafe, nalít panáka, pohladit ho nebo přivést na jiné myšlenky.
Neznamená to, že tu emoci nevidím nebo nechápu, znamená to pouze to, že ji řeším jiným způsobem.
Předchozí