Grainne, asi jsem se vyjádřila špatně.
Já se neděsím toho, že by si zakladatelka fakt běžela na půdu hodit mašli. Já se děsím toho, jak vyvádí.
Mně prostě tenhle hysterický postoj ke světu vadí a vyvolává ve mně a priori nedůvěru: Podívejte, co se mi stalo, nic horšího není, litujte mě všichni, ach ach ach... prostě mám pocit, že člověk, který takhle jedná, sám nic neřeší a čeká řešení od jiných. A to je pro mě špatně (možná proto, že ten, od koho se to řešení čeká, bývám často já).
Tím se nechci dotknout zakladatelky, nic o ní nevím, třeba taková vůbec není. Jen vysvětluju, jak to na mě působilo.