Věrko, v podvědomí víš, že to má někde zádrhel. Buď v postupu, nebo dokonce ve výsledku - můžeš se zpracovávat do podoby, která ti sice zdánlivě umožní líp přežít, ale už to nebudeš ty.
Vlastně na sobě pácháš násilí a sebevražda je signál.

Přežije něco, co nechceš, aby přežilo.

Zkus se znovu vrátit na začátek a zjistit, jaká jsi, ne jaká bys chtěla být, nebo (horší varianta) měla být. Pracuj na tom, co máš, co je ti vlastní a blízké, nesnaž se "to zabít".

Pořád potkávám spoust "asertivních", nebo dokonce "drsných" lidí a když po nich v sebeobraně vystartuju, vyděsí se, protože jim to není vlastní, mají něco naučeného na povrchu, ale jen něco přehrávají, pak je samozřejmě zdeptám, přitom by k tomu nedošlo, kdyby mi nepředváděli nějaké vycvičené formulky o životě.