Grainne, neučím se formulky - naopak - snažím se znovu objevit sama sebe - byť za cenu, že občas najdu na sobě něco, co by se tak trochu "nehodilo" do krámu...

Ale máš pravdu - asi tam je ještě nějaký kostlivec ve skříni, něco, kvůli čemu se stále přetvařuju... Něco, co si nechci a nechci přiznat...

Vím, že moje duše moji smrt přežije (klinickou smrt jsem zažila na vlastní kůži). Sebevraždu beru jako velký hřích - jako nesmírné zlo napáchané na sobě a na příštích generacích. Přesto, přiznávám, že jsem o ní uvažovala (proto jsem vyhledala psychiatra) - a to zrovna tím způsobem, který se mi zdál...