Šešule, tak asi záleží, jaký dítě, Petřík si vždy uměl dost vyhrát sám, teď krmím, přebaluju, koupu atd. 2 děti. Takže pro mě to je obrovský rozdíl, taky, že teď T vstává v 6:00, do 9-10h bdí. V 7 vstává Petřík, jde spát ve 12-14 hod, kdy zase bdí Toník, večer zas Toník usíná v 7, Petřík v 9, takže v jednom kole. Dřív jsem si často odpoledne schrupla s Petříkem, teď těžko. Dřív se petřík líp zabavil sám, teď, co vidí, že muchlám Toníka, lepí se na nás taky, což je milý, ale děsně vysilující (při kojení mi třeba leží na hlavě, jen abych ho FAKT nepřehlížela
). Na hřišti jsem se věnovala jednomu, te´d často Petřík chce houpat na houpajdě a Toník, abych s ním chodila, takže jak vyhovět oběma. O neustálé potřebě mít na oku Péťu, aby nešel manipulovat s bráchou (pamatujete, jak novinami proběhlo to utopení novorozence dvouletým sourozencem, který ho šel koupat??)...
Pro mne platilo jedno dítě, žádný dítě. Ale snad se to postupem času zlepší.
Ale je fakt, že zas teď se rozplývám nad miminkem i nad batoletem, což jsou 2 druhy roztomilosti = že ze mne hormony stříkají po kýblech