Moc si toho nevšímám, teda u literatury tohoto žánru, a že se jí někdy nevyhýbám:), ale čeho je moc, toho je příliš. Jsem spíš orientovaná na podstatu sdělení a na obsah než na formu, na druhou stranu v tzv. ženské literatuře je i ten příběh podobný, jen kulisy jiné, takže když už čtu v jednom žánru x-tou knihu po sobě, už si všímám i formy...
Teď mám právě doma 3 knížky s téměř totožnou tématikou (ne co jsi dala do tématu), od českého, amerického a německého autora a teda, styl psaní někdy dost mate a odvádí pozornost