Dcera je dodnes náročná, má komplikovanou povahu, špatně mluví, špatně jí, jako malá docela plakala a hlavně skoro nespala, i proto byl pro mě rozestup mezi dvěma dětmi menší než roky nemyslitelný. Prcek je pravý opak své sestry, sebevědomí má slušné, sní toho jak malá krávak, je to pohodář a oproti své sestře jako miminko pěkně spal. O třetím dítku uvažuji, ale mám strach jak by to vzala dcera, brášku zbožňuje je to chůva, ale nemá ráda větší skupinu lidí, navíc mám trochu strach že třetí dítko by mohlo být "problémovější" jako dcera, manžel třetí zatím nechce tak máme vyřešeno