První dítě nespavé, uřvané, uvztekané, vyklubal se z něj aspík. Chtěla jsem dvě děti, takže když se starší trochu zklidnil a zmoudřel, pořídili jsme si druhého. Jako mimčo byl klidnější, i když díky staršímu mám jinak stanovené hranice. Když ho porovnám s ostatními dětmi, tak to taky není žádný andílek. Já bych se cítila ještě na třetí, ale manžel i z finančních důvodů už nechce.
To, že náš aspík má mladšího bráchu, hodně pomohlo nejen jemu (malej brácha ho táhne v určitých věcech dopředu) ale i mně (že nemůžu být zaměřená jen na staršího a jeho problémy).