Vznik a zánik vyživovací povinnosti

Vyživovací povinnost vzniká spolu se vznikem právního vztahu mezi rodičem a dítětem - povinnost matky narozením dítěte, povinnost otce uplatněním domněnky otcovství.

Vyživovací povinnost zaniká okamžikem, kdy je dítě schopno se samo živit. Trvání vyživovací povinnosti tedy není limitováno dosažením zletilosti dítěte, ale ani např. dosažením 26 let (tato hranice je významná pro některé dávky státní sociální podpory). Dítě je schopno se samo živit, jestliže dokončí nebo přeruší soustavnou přípravu na budoucí povolání (základní školu, učiliště, střední školu, vysokou školu). Není vyloučeno, aby se takto zaniklá vyživovací povinnost zase obnovila (např. dítě se po skončení gymnázia nedostane na vysokou školu, po roce se mu to však podaří a vyživovací povinnost rodičů se tím obnoví).